O čem je psychoterapie?

Psychoterapie (nebo někdy zkráceně jen terapie) je léčba prostřednictvím rozhovoru s někým, kdo se snaží porozumět Vašim duševním potížím a trápením, aby Vám pak pomáhal se jich zbavit nebo je zmírnit. U psychoterapeuta ve zdravotnictví se předpokládá hluboká znalost lidské psychologie a současně také všech možných duševních poruch a nemocí lidské duše.

Tím se lišíme od poradců, mentorů, koučů a terapeutů působících mimo zdravotnictví, kteří by měli toho, kdo se potýká s duševní poruchou nebo jiným narušením duševního zdraví (depresí, úzkostnými atakami, sociální fobií atd.) poslat k nám. A my bychom naopak měli ke kolegům mimo zdravotnictví nasměrovat toho, kdo přijde s tím, že se chce lépe poznat, rozvíjet svou osobnost nebo chce řešit vztahové potíže, které ale zrovna u něj nejsou odrazem nějaké jeho hlubší poruchy vytvářet pevné a uspokojující vztahy.

Jak vidíte, není to úplně přehledné. A to i proto, že obě tyto velmi odlišné profese (tedy terapie jako léčba versus terapie jako seberozvoj) se označují jako terapie (nebo jako psychoterapie). My ve zdravotnictví máme často dokonce i stejný nebo podobný terapeutický výcvik jako naši kolegové mimo zdravotnictví. Nicméně naše dlouholeté zaměření a tedy i druh zkušeností bývají zcela odlišné.

Možná váháte, jestli je pro Vás vhodná spíše zdravotnická, nebo nezdravotnická forma terapie. Ráda Vám pomůžu to rozlousknout, pokud mi napíšete, co Vás k rozhodnutí jít do terapie přivádí.

Psychoterapie ve zdravotnictví je plně hrazená ze zdravotního pojištění. U terapie mimo zdravotnictví se kolegům podařilo zajistit podporu zdravotních pojišťoven, a to formou příspěvku na několik prvních sezení. Přestože tyto terapie nemají za cíl léčit, zdravotní pojišťovny si uvědomují, že seberozvoj slouží jako jedna z prevencí duševních nemocí a poruch. Pokud tedy budete zvažovat terapii mimo zdravotnictví, doporučuji orientovat se kromě osobních doporučení také podle toho, zda dotyčný může čerpat tento příspěvek (většina pojišťoven ověřuje nějaké minimální vzdělání a praxi terapeutů, se kterými spolupracuje a kteří pak tento příspěvek mohou nabízet).


Psychoterapeutický proces bývá dlouhý, náročný, s nejistým výsledkem. 

A často vypadá takhle:


Jak psychoterapie probíhá

Ne každý zájemce o psychoterapii může být automaticky přijat do psychoterapeutické péče. Důvodem mohou být aktuální kapacitní možnosti ambulance, charakter obtíží, které vyžadují jiný typ odborné péče, nebo skutečnost, že psychoterapie není v dané situaci indikována.

Přijetí do dlouhodobé psychoterapeutické péče vždy předchází klinicko-psychologické nebo psychoterapeutické vyšetření v mé ambulanci. Na jeho základě je posouzena indikace k psychoterapii, vhodnost nabízené formy léčby a možnost jejího zahájení.

Samotné absolvování vyšetření tedy neznamená automatické přijetí do psychoterapeutické péče.

Důvěra

Informace sdělené v průběhu psychoterapie jsou důvěrné a vztahuje se na ně zákonná povinnost mlčenlivosti zdravotnického pracovníka. Tato mlčenlivost může být prolomena pouze v případech stanovených právními předpisy.

Svou odbornou práci pravidelně superviduji, což je součástí zajišťování kvality poskytované psychoterapeutické péče. V rámci supervize mohou být probírány také některé aspekty naší společné práce, vždy však s důrazem na zachování důvěrnosti a ochranu Vaší identity, v anonymizované podobě a v souladu s platnými právními předpisy.

Zdravotnická dokumentace

Jako poskytovatelka zdravotních služeb jsem povinna vést zdravotnickou dokumentaci v souladu s platnými právními předpisy. Dokumentace je řádně zabezpečena a chráněna před neoprávněným přístupem. Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet pouze osoby oprávněné na základě zákona, a to v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy. Mezi tyto osoby mohou za zákonem stanovených podmínek patřit také pověření pracovníci zdravotních pojišťoven při výkonu kontrolní činnosti.

Ukončení psychoterapie

Psychoterapeutická spolupráce je založena na vzájemné důvěře, respektu a shodě na cílech a podmínkách léčby.

K přehodnocení či ukončení psychoterapeutické spolupráce může dojít v případě, že další pokračování není odborně indikované, není v souladu s etickými principy psychoterapie nebo se nedaří dosáhnout shody na cílech a způsobu spolupráce. Důvodem může být také situace, kdy charakter Vašich obtíží či očekávání přesahuje mé odborné kompetence nebo možnosti poskytované péče. Důvodem k přehodnocení spolupráce může být rovněž opakované nedodržování dohodnutých podmínek, zejména časté rušení termínů na poslední chvíli či nepravidelná docházka, která narušuje kontinuitu a účinnost psychoterapie. K ukončení spolupráce může dojít také z důvodu změny mých osobních, zdravotních či pracovních okolností, vždy však při respektování zákonných podmínek ukončení poskytování zdravotních služeb. 

Případné ukončení psychoterapie se snažím s klientem předem projednat, společně vyhodnotit jeho důvody a podle potřeby doporučit další vhodnou odbornou péči.

Z Vaší strany je možné rozhodnout se pro ukončení psychoterapeutické spolupráce kdykoliv. V takovém případě doporučuji věnovat ukončení prostor v rámci společného setkání.

Délka a frekvence setkávání

Individuální psychoterapeutická sezení probíhají zpravidla v pravidelných intervalech, a to jednou týdně nebo jednou za 14 dní. Pravidelnost a kontinuita setkávání jsou důležitou součástí psychoterapeutického procesu.

Delší intervaly mezi sezeními jsou možné pouze výjimečně, zejména u klientů, kteří již absolvovali dlouhodobější psychoterapeutickou spolupráci a nacházejí se ve fázi jejího ukončování, případně docházejí na příležitostná kontrolní setkání.

Délka individuálního psychoterapeutického sezení je stanovena terapeutkou s ohledem na charakter poskytované péče, odborné potřeby a organizaci práce ambulance. Sezení probíhá v předem vymezeném časovém rámci, který je klientovi sdělen.

Sezení začíná a končí v předem domluveném čase. V případě pozdního příchodu klienta se délka sezení o dobu zpoždění zkracuje, aniž by se posouval jeho plánovaný konec.

Změna pravidelného termínu

Pravidelná docházka a dodržování domluvených termínů jsou důležitou součástí psychoterapeutické spolupráce a jedním z předpokladů její účinnosti. Zahájením psychoterapie se klient zavazuje respektovat dohodnutou frekvenci setkávání a rušit sjednané termíny pouze ve výjimečných a odůvodněných případech.

V případě potřeby změny termínu se snažím podle svých možností vyjít vstříc, mé časové a kapacitní možnosti jsou však omezené. Nemohu proto zaručit nabídnutí náhradního termínu v krátkém časovém horizontu.

Opakované rušení termínů na poslední chvíli, nedostavení se na sezení bez omluvy či dlouhodobé nedodržování dohodnuté frekvence setkávání mohou být důvodem k přehodnocení další psychoterapeutické spolupráce, případně k jejímu ukončení v souladu s platnými právními předpisy.